Vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z koncernu Agrofert tak, aby se mohla ucházet o dotaci pro malé a střední firmy, nebylo trestným činem. Andrej Babiš tímto krokem jednal v souladu se zákonem. A když Jana Nagyová za tuto firmu podala žádost o dotaci, opět se neprovinila proti trestnímu zákonu.
Soud k tomuto verdiktu dospěl po 16 jednacích dnech, výslechu více než čtyř desítek svědků či znalců a projednáním stovek listin. Hlavní líčení začalo 12. září, závěrečné řeči státního zástupce Jaroslava Šarocha, Andreje Babiše, Jany Nagyové a jejich advokátů zazněly minulý týden ve čtvrtek a v pátek.
Babiš a Nagyová opakovaně odmítli, že by se dopustili trestného činu. Podle předsedy hnutí ANO měla kauza politický podtext. „Žádný trestný čin jsem nespáchal, zásadně to odmítám. V té obžalobě je všechno špatně,“ prohlásil v soudní síni. „Postupovali jsme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí,“ uvedla zase Nagyová.
„Byla si vědoma a zamlčela“
„Ačkoliv si byla vědoma toho, že společnost Farma Čapí hnízdo není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet, neboť nesplňuje podmínky pro poskytnutí této dotace, přičemž pro formální naplnění těchto podmínek uvedla v žádosti (…) nepravdivou informaci, že společnost Farma Čapí hnízdo, (…), je malým podnikem,“ popsal státní zástupce Jaroslav Šaroch provinění Jany Nagyové v obžalobě, kterou však soud odmítl.
Nagyová (tehdy Mayerová) coby místopředsedkyně společnosti Farma Čapí hnízdo podala žádost o dotaci 28. února 2008. Dotační úřad Střední Čechy žádosti vyhověl, od listopadu 2009 do srpna 2010 postupně poslal na účet firmy z evropských fondů 49,997 milionu korun. Žádosti o platbu opět podepisovala Nagyová.
„Zamlčela (…) informace o tom, že osobou fakticky tuto společnost ovládající a uplatňující na její chod rozhodující vliv je obviněný Ing. Andrej Babiš, akcionář společnosti Agrofert Holding,“ uvedl Šaroch v obžalobě další konstrukci, jež před senátem soudce Šotta neobstála.
Babiš zajistil podmínky pro podvod
„Zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě (…) splňovala kritéria zájemce o dotaci, (…), ačkoliv si byl (…) vědom toho, že (…) jeho prostřednictvím a prostřednictvím jeho dcery, jeho družky a jejího bratra byla společnost Farma Čapí hnízdo propojena se společnostmi ze skupiny Agrofert,“ stálo v obžalobě k provinění Andreje Babiše, které soud vyvrátil.
Původně se Farma Čapí hnízdo jmenovala ZZN Agro Pelhřimov a byla součástí holdingu Agrofert. Její mateřská firma po zásahu Babiše v říjnu 2007 rozhodla, že se stane akciovou společností. Krátce poté akcie získali Babišův syn Andrej, dcera Adriana a jeho současná manželka Monika. Tím se společnost stala podle zákona malým podnikem.
V lednu 2008 se proměna na malou firmu dokončila. ZZN Agro Pelhřimov se přejmenoval na Farmu Čapí hnízdo, Babiš zase odsouhlasil přesun sídla firmy do Olbramovic na Benešovsku, kde komplex následně vznikl. V představenstvu a dozorčí radě pak usedli manažeři z Babišova Agrofertu, jeho dcera Adriana, švagr Martin Herodes a jeho švagrová Iveta Husáková. Podle soudce Šotta byl celý tento proces legální.
