Český národní superpočítačový centrum IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, ve spolupráci s mezinárodním týmem vědců, vytvořilo nový matematický model. Ten se zaměřuje na proces šíření fám na sociálních sítích a zároveň zkoumá, jakým způsobem lze tyto fámy úspěšně vyvracet. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v uznávaném časopise Scientific Reports, který je součástí edice Nature.
Podrobnosti o výzkumu
V rámci studie se podíleli vědci jako Marek Lampart, Ali Raza a Umar Shafique, kteří pracují v Laboratoři kvantových výpočtů. Tento projekt byl podpořen granty poskytnutými Ministerstvem školství při spolupráci s Evropskou unií a univerzitou. Cílem výzkumu bylo vytvořit model, který realisticky odráží chování uživatelů na sociálních sítích, a to prostřednictvím rozdělení uživatelů do čtyř hlavních skupin. Tyto skupiny zahrnují uživatele, kteří se s fámou teprve setkávají, aktivní šiřitele, organizace snažící se fámy vyvrátit a uživatele, kteří již nemají zájem o další šíření informací.
Vlivy na šíření informací
Model, který byl vyvinut, integruje tři různé vlivy: dlouhodobou paměť, zpoždění reakce a náhodné změny v chování uživatelů. Tím, že zohledňuje tyto aspekty, model dokáže lépe předpovědět, jak uživatelé mezi skupinami přecházejí po jejich setkání s fámou. Tento přístup je revoluční, protože začleňuje faktory, které byly dříve zkoumány jako samostatné jevy. Důležitým parametrem v modelu je dělící číslo R₁, které indikuje, zda se fáma dokáže dlouhodobě udržet v oběhu. Hranice čísla R₁ pomocí umělecké analogie vychází z epidemiologických modelů: pokud je hodnota menší než jedna, šíření řídne, pokud překročí tuto hranici, fáma se může nadále šířit.
Které faktory posilují a které oslabují šíření fám?
Vědci se rovněž zajímali o to, jaké faktory podporují a utlumují šíření informací na sociálních sítích. Díky simulacím se ukázalo, že intenzivnější šíření a větší podíl uživatelů, kteří fámě uvěří a začnou ji šířit, posiluje reprodukční číslo R₁. Naopak, intervence jako blokování či nahlašování šířitelů mají výrazně negativní dopad na hodnotu R₁ a tím mohou efektivně snižovat šíření nepravdivých informací. V rámci modelu se ukazuje i důležitost časového faktoru: čím déle trvá ověření informace nebo zasáhnout proti šíření fám, tím méně účinně lze zabránit jejich dalšímu rozšiřování.
Možnosti budoucího využití modelu
Tento časově i technicky náročný výzkum má potenciál sloužit jako virtuální laboratoř pro testování různých scénářů. Vědci plánují využít model k analýze toho, jak by se situace mohla změnit při rychlejší reakci na dezinformace, nebo cílenějším omezení jejich šíření. Výstupy této studie představují významný krok vpřed v porozumění dynamice šíření informací v digitálním prostoru, což může mít dalekosáhlé důsledky pro boj proti dezinformacím ve společnosti. Tento inovativní přístup tak dokazuje, jakých pokroků může být dosaženo v oblasti informatiky a sociálních věd, a jak mohou být technické nástroje použity v kontextu současných sociálních výzev.